DTP - Desktop publishing Desktop publishing, zkráceně DTP pochází z angličtiny. Jde o tvorbu tištěného dokumentu pomoci PC. Aby mohl dokument vzniknout, je zapotřebí vyjma počítače a obsluhy, i DTP operátor nebo grafik a také určitého sázecího počítačového programu. Označení DTP se rozšířilo v 80. letech 20. století, kdy společnost Aldus uvedla na trh sázecí program pod označením PageMaker. Tento program později doplnily profesionální programy QuarkXpress, Adobe InDesign, zdarma poskytovaný TeX a jeho další komerční klony. Sazba dokumentu spočívá ve vkládání textů a obrázků na příslušnou stránku a úpravách. Většina sázecích programů pracuje v režimu WYSIWYG a nabízí celou řadu funkcí. Od importu mnoha formátů až po pokročilou přípravu pro tisk.

Aktuální trendy DTP zvyšuje počet pracovišť běžných firem, které využívají DTP zvyšuje uživatelský komfort a přístupnost nabízených DTP prostředků. navzájem se prolínají aplikační možnosti klasických textových editorů a DTP Typy uživatelů DTP uživatelé disponující výtvarným vzděláním ohledně dokumentového designu jsou bez hlubších znalostí a dovedností v informačních technologiích uživatelé znalí informačních technologií bez výtvarného cítění Uživatelé DTP firmy profesionálně se zabývající tvorbou podkladů pro polygrafii pracoviště běžných firem využívající podle aktuální potřeby DTP prostředky jednotliví uživatelé využívající občas DTP pro prezentování vlastních aktivit

Technické zabezpečení DTP Hlavním článkem DTP sestavy je počítač, ke kterému jsou připojena vodpovídajících vstupních výstupní zařízení jako např. skener, tiskárna, tablet, digitální fotoaparát, kamera atd. Firma vyrábějící počítače pro oblast DTP - firma Apple, která přišla s řadou počítačů Macintosh. Tuto vedoucí pozici získala především díky jednoduchému a snadno pochopitelnému, intuitivnímu ovládání operačního systému. Proto k těmto počítačům mohli v devadesátých letech začít přecházet grafici, tehdejší typografové či sazeči bez dalších znalostí IT. Nastal převrat v předtiskové přípravě a Apple si tento segment trhu, vedle zpracování hudby a videa, podmanila. Důvodem byla pochopitelně celková filosofie, výkon a koncepce postavená na jazyku PostScript, který dokázal elektronicky interpretovat výstup pro další zpracování na litografie nebo PDF.

XEROX Je světově známá firma, jako výrobce kopírek a tiskáren. Tato společnost se významně zasloužila o dnešní podobu počítačového průmyslu. Bez XEROXu by nevznikly tak úspěšné společnosti jako je Microsoft nebo Apple. Počátky společnosti sahají do roku 1906, kdy byla založena v Rochesteru (stát New York) firma The Haloid Company. Společnost se zaměřovala na výrobu fotografického papíru. V tom samém roce se narodil pan Chester Carlson, který byl později pro tuto firmu klíčovou postavou. Za 32 let, v roce 1938 se podařilo Chesteru Carlsonovi ve své laboratoři vytvořit první fotokopii díky svému vynálezu. Vynález vytvořil ve snaze usnadnit si práci při vyřizování patentových přihlášek, kdy musel neustále vytvářet kopie textů, výkresů a obrázků. Jejich překreslování bylo časově náročné a pracné. Pořízení kopie fotografií mělo různá omezení, včetně ceny. Kopírování vymyslel Carlson na principu změny elektrostatických vlastností při ozáření světlem. Pak již byla otázka času než přijde na vhodné materiály a metody kopírování. Chester Carlson 6. října roku 1942 získal na svůj vynález patent číslo 2-297-691, ale dosud se mu nepodařilo získat podporu nějaké firmy, která by jeho vynález vyráběla a uvedla ho v praxi. R. 1947 se podařilo dohodnout spolupráci se společností The Haloid Company, které poskytl zprostředkovaně licenci organizací The Battelle Memorial Institute. V roce 1948 firma Haloid oznámila vývoj v oblasti xerografie a nechala si zaregistrovat obchodní značku XEROX. Po dvou letech vývoje (v roce 1949) vznikl první kopírovací stroj model A, který dokázal zhotovit jednu kopii za tři minuty.

FOTOGRAFICKÉ VIZITKY Jsou to maličké fotografie nalepené na kartonu velikosti dnešních vizitek, které ovládly svět během 60. až 70. let 19. století. Značně přispěly k rozšíření a popularizaci fotografie všeobecně. Jejich formát si patentoval pařížský fotograf André Dispédi, který v r. 1854 vynalezl přístroj umožňující na jediný negativ pořídit až 8 podobizen, které potom bylo relativně snadné i levné kopírovat ve velkém počtu. Na rozdíl od drahých a velkých daguerrotypií, fotografické vizitky si potom mohli přátelé vyměňovat mezi sebou a díky běžnému formátu umisťovat do rodinných alb. Fotografové prodávali podobizny známých osobností. Né tak časté byly potom fotografie měst, soch nebo důležitých událostí. O rozsahu tzv. vizitkománie svědčí i to, že v Anglii počty prodaných vizitek ročně šly až do stovek miliónů, což vzhledem k nemalé pořizovací ceně bylo obdivuhodné. Vizitky v 80. letech ustoupily větším kabinetním fotografiím. V Čechách se ale vyráběly paralelně až do 30. let 20. století.

SCANNER - SKENER Anglicky „scanner“, vyslovuj (skener). Také nesprávně (skener). Doslovný překlad snímač je hardwarové vstupní zařízení, které umožňuje převedení fyzické 2D či 3D předlohy do digitálních podob pro další využití, hlavně pomocí PC.

Ruční scanner Tímto scannerem je nutno ručně přejíždět po snímané předloze. Nevýhodou je malá kvalita snímaného obrazu způsobená nízkým rozlišením snímače a nutností přesného ovládání ze strany uživatele. Používá se tam, kde je potřeba rychle snímat malé plochy nebo při nemožnosti umístění předlohy do stolního scanneru. Dnes už téměř vymizel díky masivnímu rozšíření stolního typu.

Stolní scanner Předloha se pokládá na sklo, pod kterým projíždí strojově ovládané snímací rameno. Princip je podobný jako u kopírovacího stroje. Dnes jsou velmi levné (od 1500,- Kč). Proto se významně prosazují i v domácnostech. Nevýhodou je možnost snímání relativně tenkých předloh. Velkoformátové scannery jsou schopné snímat předlohu po sloupcích. Dražší modely snímají pomocí přídavných nástavců diapozitivy i negativy.

Barevná hloubka Udává množství odstínů barev, které je schopen skener snímat. Dnes je obvyklou barevnou hloubkou 24 bitů, což znamená možnost záznamu v 16 777 216 odstínech. U profesionálních přístrojů dosahuje barevná hloubka dokonce i 48 bitů (281 474 976 710 655 odstínů).

Rozlišení obrazu Udává se v DPI (počet tiskových bodů na palec). Znamená jemnost snímacího rastru, potažmo s tím spojenou datovou velikost výsledného obrazu. Větším rozlišením se tato velikost zvyšuje. Rozděluje se na hardwarové a softwarové, které je vždy vyšší, ale kvalita může být kolísavá. Pro některé účely je velké rozlišení zbytečné. Používaná rozlišení se pohybují mezi 1.200 a 5.900 DPI.

Knižní vazba Je to obal, který má knihu chránit před poškozením a z jednotlivých listů vytvářet pevný celek, popřípadě ji též zdobit.